Titanium Dioxide (CI 77891)
Další názvy: CI 77891, Oxid titaničitý, Titanová běloba, E 171
Titanum dioxide česky Oxid titaničitý je anorganická sloučenina titanu s kyslíkem, vyskytuje se přirozeně v přírodě – minerálech, jako je třeba anatas, rutil a brookit (těží jako zdroj titanu). Mezi další zdroje patří také ilmenit, leukoxen nebo písky s obsahem rutilu. Během těžby mohou v minerálech zůstat nečistoty (olovo, železo), proto je nutné ještě následující syntetické čištění, které zajistí zdravotní nezávadnost konečného produktu. Následně může být použit i v kosmetice. Vyrábí se ve formě bílého prášku rozpustného v roztoku silných kyselin. Říká se mu titanová běloba, protože patří mezi nejpoužívanější bílé pigmenty. Používá se v kosmetice, potravinářství (E171), při výrobě papíru či barev.
Výrobci kosmetiky ho využívají jako minerální UV filtr, který chrání před slunečními paprsky. Bývá hlavně součástí opalovacích přípravků a dekorativní kosmetiky. Je to extrémně stabilní látka, která UV záření pohlcuje a přeměňuje na neškodné teplo. Poskytuje ochranu před UVA i UVB zářením. Všeobecně se oxid titaničitý považuje za bezpečnou, nekomedogenní látku, která je vhodná pro osoby s citlivou pokožkou, dokonce i pro děti a kojence. Je nesenzibilující, výhodou je, že se do pokožky nevstřebá. Je povolenou látkou pro přírodní certifikovanou kosmetiku. Výjimkou je použití oxidu titaničitého ve velikosti nanočástic. Oxid titaničitý se vyrábí v různých velikostech a zmíněné nanočástice se naopak mohou vstřebat do pokožky a zapříčinit tak záněty a různá genetická poškození. Stávají se mutagenní a negativně ovlivňují DNA. Nanočástice výrobci přidávají do produktu z důvodu snížení bílého filmu, která zanechává krém po namazání. Naštěstí Evropská unie vyžaduje v tomto případě označení na produktu slovem „nano“. Můžeme potvrdit, že naše opalovací krémy nanočástice neobsahují.